Další zcela neevropskou záležitostí, která se v japonštině vyskytuje, jsou numerativy. Japonci při počítání rozlišují, jaké objekty počítají. Pozorný japanofilní čtenář mohl pojmout podezření, že je něco jinak, už při povídání o japonském čase. Prostě není jedna jako jedna a není kolik jako kolik...
Numerativ pro osoby
Při počítání osob se většinou užívá numerativu -nin. Zjišťujeme-li počet osob, ptáme se nannin. Výjimky zde existují pouze tři, a to u jedné a dvou osob hodně a u čtyř osob trochu.
hitori ... ひとり ... jedna osoba
futori ... ふとり ... dvě osoby
sannin ... さんにん ... tři osoby
jonin ... よにん ... čtyři osoby
gonin ... ごにん ... pět osob
rokunin ... ろくにん ... šest osob
nananin ... ななにん ... sedm osob
Numerativ pro věk
Věk se určuje pomocí numerativu -sai. Existuje zde několik výjimek, na které níže upozorňuji, nicméně všechny ostatní hodnoty věku se tvoří pravidelně.
Nansai desu ka ... なんさいですか ... Kolik vám je let?
Oikucu desu ka ... おいくつですか ... Kolik vám je let? (O- je zdvořilostní prefix)
Nidžújonsai desu ... にじゅうじょんさいです ... Je mi dvacet čtyři.
issai ... いっさい ... jeden rok (pozor na výjimku!)
nisai ... にさい ... dva roky
sansai ... さんさい ... tři roky
nanasai ... ななさい ... sedm let (nana místo šiči)
hassai ... はっさい ... osm let (nepravidelné!)
džussai ... じゅっさい .
.. deset let (nepravidelné!)
hatači ... はたち ... dvacet let (super nepravidelné!)
hjakusai (hjassai) ... ひゃくさい (ひゃっさい) ... sto let (možnost použít nepravidelný tvar v závorce)
Numerativ pro věci jako klíče, ovoce...
Tyto věci se počítají nedobře. K jejich počítání se používá neškodně vypadající numerativ -cu, nicméně úplně pravidelná je pouze sedmička.
hitocu ... ひとつ ... jeden
futocu ... ふとつ ... dva
miccu ... みっつ ... tři
joccu ... じょっつ ... čtyři
icucu ... いつつ ... pět
muccu ... むっつ ... šest
nanacu ... ななつ ... sedm
jaccu ... じゃっつ ... osm
kokonocu ... ここのつ ... devět
tó ... とう ... deset
ikucu ... いくつ ... kolik?
Ringo ga ikucu arimasu ka ... りんごがいくつありますか ... Kolik je tu jablek?
Miccu arimasu ... みっつあります ... Jsou tu tři.
Numerativ pro tenké a placaté věci
Ať se to zdá, jak chce nezvyklé, skutečně na placatosti počítaného záleží. Složené košile, cédéčka, dopisy, fotky... Cokoliv placatého kromě knihovitých objektů se počítá na -mai. Je to naprosto luxusně pravidelný numerativ.
ičimai ... いちまい ... jedna
gomai ... ごまい ... pět
nanmai ... なんまい ... kolik?
Nanmai šašin ga arimasu ka ... なんまいしゃしんがありますか ... Kolik máš fotek?
Nanamai arimasu ... ななまいあります ... Mám jich sedm.
Numerativ pro pořadí
Pořadí se určuje pomocí numerativu -ban. Neodhalila jsem zde žádnou nepravidelnost.
ičiban ... いちばん ... první
jonban ... よんばん ... čtvrtý
nanaban ... ななばん ... sedmý
nanban ... なんばん ... kolikátý?
Numerativ pro stroje
Věci jako auta, autobusy, letadla, kola či počítače se počítají na -dai. Pro tento numerativ platí to samé, co pro numerativ -mai.
godai ... ごだい ... pět
nandai ... なんだい ... kolik?
Numerativ pro knihy a sešity
Krásné by bylo, kdyby se tyto věci mohly počítat pomocí numerativu -mai, nicméně tomu tak není, mají svůj vlastní: -sacu. Je lehce nepravidelný.
issacu ... いっさつ ... jeden (!!!)
nisacu ... にさつ ... dva
nanasacu ... ななさつ ... sedm
hassacu ... はっさつ ... osm (!!!)
nansacu ... なんさつ ... kolik?
Existují ještě další numerativy, ale nebudu se jimi zde zabývat, protože mám podezření, že jich je mnohem víc, než si ve svém indoevropském světě dovedu představit. Například kulaté věci, jako například kulaté ovoce, je možné počítat na -ko, stejně jako se počítá zvlášť i oblečení. Místo dalších numerativů bych doporučila si udělat radost jedním z hlavních hrdinů filmu Final Fantasy VII: Advent Children.
Cloud, deviantart.com
RE: Japonské numerativy | hana suvorov | 02. 02. 2016 - 17:31 |