Na lysohlávky! - 28. 9. 2013

Než se začnete příliš těšit, že vám budu popisovat nějaké své psychedelické zkušenosti, musím vás zklamat - byl to jenom můj sen, kdy jsem strávila se svou kamarádkou trochu času v lese. Ale byl hezký a zajímavý.

Mira a Kael konečně dorazily na své oblíbené místo. Ani pozdě, ani brzy. Přišly přesně v ten správný okamžik, kdy rostly lysohlávky. Našly skálu obrostlou mechem a rozhlédly se. Ze zeleného koberce vykukovaly klobouky různých barev, tvarů a velikostí.

Kael okouzleně sledovala magické místo plné hub. Nejenže z mechového koberce se k nebi vypínaly strakaté lysohlávky na štíhlých nožkách, mezi spadaným listím se leskly klobouky fialových holubinek i dalších hub, které neznala. Drobounké zelenožluté penízky sotva patrných houbiček, kropenaté deštníky vzrostlých hub, které byly podobné václavkám, a mnoho jiných, které si nevybavovala ani z hodin přírodopisu.

Zdroj: deviantart.com

Obě dvě dívky sbíraly lysohlávky a opatrně je vkládaly do papírových sáčků.

"Pojď sem," zvolala Mira, která se v lese vyznala.

"Co se děje?"

"Potřebujeme přesadit tyhle lysohlávky."

"Budeme přesazovat houby?" zeptala se zmatená Kael.

"Jasně, tady jich je hrozně moc a tam skoro žádné. Musíme se o tohle místo postarat, aby tady pořád něco rostlo," odpověděla jí Mira.

Kael pomohla své kamarádce s přesazováním útlých houbiček, a když už měly nasbíráno dost hub a Mira usoudila, že její oblíbené místo vypadá dobře, vydaly se k domovu.