Josef Hausmann: Šovinistické bláboly

Tohle bude v mých zápiscích asi poměrně ojedinělý vstup, protože podobnou literaturu nevyhledávám a knížky jsem si přečetla jen proto, že byly relativně útlé, poslal mi je Mow a říkala jsem si, že když je autor matfyzák, nemůže být přece takové hovado, do kterého se stylizuje. No, je načase zbavit se předsudků o matfyzácích. I matfyzák, damas y caballeros, může být frustrovaný magor, který si svá bebí hojí psaním literatury pochybné kvality.

Poznámka po přečtení obou knih, kterou raději zařadím na začátek: Zajímalo by mě, kolik toho je přímo z autora. Některé pasáže jsou vyloženě voláním "hej, tady mám bebí, prosím nějaké blonďaté bimbo o pofoukání". Hausmann tvrdí, že má ženy rád, že o nich píše podobně, jako vědec píše o nebezpečných šelmách, které má rovněž rád. Nicméně pokud mám někoho rád, nepíšu o něm takhle ani z legrace. Ekvivalentem těchto knížek by byly spisky o černoších a cikánech, kde by se dlouze rozpitvával, jak se na ně sice hezky kouká, protože ta barva je nadmíru zajímavá, ale kradou, vraždí a znásilňují se mezi sebou. Prostě ani po přečtení a následném vychladnutí tam tu nadsázku nevidím.

Zkrátka tyhle knížky si po přečtení mého komentáře nemusíte vůbec kupovat. Pokud chcete nějakou zajímavou literaturu obsahující satirické prvky, doporučuji kokotí trilogii od Dr. X. Crementa, to má odpich a styl. Tohle na mě i přes veškerou snahu oblíbit si kolegu matfyzáka a mikrobiologa nepůsobí jinak než jako ublíženecké žvásty a porozvodové terapeutické psaní. 

Neberte mě špatně, terapeutické psaní je jedinci prospěšné a často dokáže suplovat roli psychologa, nicméně při jeho knižním vydávání je potřeba jisté opatrnosti, ať už se jedná o Mein Kampf nebo Hausmannovy šovinistické bláboly.

Základy mužského šovinismu

Hned na začátku knihy se autor dušuje, že kniha v žádném případě není o něm, že se jedná o příhody, které se staly jeho známým a kamarádům. Asi všichni máme toho kamaráda, který se jednou tak opil, že usnul v křoví, kamaráda, kterému musíte občas vyzvednout trapnou knížku z knihovny, kamaráda... Patrně víte, kam tím mířím. No, nicméně jsem se rozhodla, že ke knížce přistoupím s otevřenou myslí a zkusím ji brát jako nadsázku, jak ji autor ze začátku prezentuje.

No... Kde začít. Asi začnu komplimentem. Knížka obsahuje jeden zajímavý biologický vstup o tom, že za pohlaví dítěte není odpovědný jen otec, nýbrž je to souhra fyzikálně-chemických vlastností ženina vnitřního světa, a samozřejmě (moje doplnění) toho, zda dotyčný muž nosí kvalitní spodní prádlo a svoje polochlapečky si neuvaří. A na několika místech se vyskytují i vtipné postřehy, asi dvakrát jsem se upřímně zasmála.

Nicméně víc kladů už najít nemůžu, byť se snažím. Autor systematicky líčí ženy jako nudné, intelektuálně nedostačující mařeny bez hlubších zájmů, neschopné si vydělat. Rozvíjí myšlenku, že sexuálně frustrovaný muž má výsostné právo jít za milenkou, protože proč by zůstával ve výčepu, kde mu hospodský nenalije. Zastává názor, že manžel je intelektuálně saturován kamarády a jediná přednost ženy je možnost sexuálního vyžití, přičemž tuto možnost přirovnává k jízdním (tedy nejdůležitějším) vlastnostem auta.

Tak tedy... Je smutné, že si našel ženu, kterou musel živit, intelektuálně mu nestačila, pak jim to začalo skřípat v posteli, načež on se vrhnul do náruče milenek a nakonec obdržel rozvodové papíry. Ale vyjadřovat se takhle paušálně o všech?

Zaprvé nevšimla jsem si, že by většina lidí bez ohledu na hardware měla nějaké hlubší zájmy. Když se poštěstí, mají jednu nebo dvě speciality. A zadruhé... Měla jsem vztah, kde mi můj debilní bývalý dával najevo, že jakožto přítelkyně tu nejsem od toho, aby se mnou sdílel zájmy nebo nedejbože vedl nějaké intelektuální debaty. Že mu prý intelektuálně nestačím. Haha. Než takový vztah, tak to raději žádný. Opravdu, upřímně, kdybych si měla vybrat mezi vztahem, kdy jsem pro partnera pouze (autor by napsal "pouze") sexuální objekt a intelektuálně a zájmově se vybíjí zcela nebo téměř zcela jinde, raději budu sama. Na to, abych si občas užila, mi stačí milenec, a budu to mít s bonusem toho, že se nebudu muset starat o prádlo a špinavé nádobí a nebudu muset dělat kompromisy ohledně bydlení.

Asi se ptáte, proč nežeru tu autorem prezentovanou nadsázku. Hned to vysvětlím. Ač se snaží psát obecně, na několika místech knihy probublávají jeho stará bebí. A víte, které místečko je nejnechutnější? Jeho popisovaný zážitek, kdy po manželce chtěl sex. Manželka opáčila, že jí vadí, jak si jí všímá pouze tehdy, když chce sex, a ten mu posléze odepřela. Zoufalý Hausmann tedy skočil okamžitě k telefonu a za přítomnosti své rodiny se jal domlouvat si rande s milenkou. Manželka zcela logicky jeho počínání neschvalovala, on odešel, přičemž ho ani nenapadlo, že by si své rande mohl sjednávat jinak než za přítomnosti manželky a malých dcer.

Tahle podivná rozpolcenost je vidět i na případu jeho dvou dcer. V jeho kapitole pojednávající o výchově malé Helenky a Klárky se zamýšlí, že z nich nemůže udělat úzkoprsé mařeny, jako je jeho manželka, ale také jim nemůže dopřát patřičný rozlet, který náleží jen majitelům penisu.

Za mě tedy chabý literární počin. Chtělo by to více zaobalit svá stará bebí, vynechat nechutné zážitky (viz domlouvání rande s milenkou před rodinou) a trochu více úcty. Nemám pocit, že se osobně beru nějak extra vážně, ale tomuhle se zkrátka zasmát nemůžu. Uvidíme, jak je na tom díl druhý...

Mužský šovinismus pro pokročilé

Pro zachování vlastního psychického zdraví to vezmu po kapitolách, abych to mohla co nejdříve zase zapomenout.

1. Závist penisu - Žabák Hausmann vychvaluje vlastnictví vagíny podobně jako atomové bomby a za použití cizího slova myopie naznačuje, že ženy nedokážou nést zodpovědnost, zaopatřit rodinu, držet své slovo etc.
2. Druhá míza - Ok, tahle kapitola mě moc nenaštvala. Prostě jen připomenutí, že není dobré nechat vztah sexuálně vyhasnout, nicméně se tam objevuje opět ta všudypřítomná obhajoba nároku na milenku.
3. Ženy po čtyřicítce - Patrně parafráze oblíbeného rčení, že ženy stárnou jako mléko a muži jako víno. Opět mi tu chybí objektivní zhodnocení, že ne všichni čtyřicátníci jsou šarmantní borci a z některých se prostě stane Homo Gaučus Hospodus, a to taky není sexy, podobně jako není sexy pavlačová drbna.
4. Rozvody ve středním věku - Tady se podsouvá ženám nutnost se o svého manžela pořád snažit. Že by se muž měl snažit o svou manželku zrovna tak? Ale kdeže - pro ženu by mělo být dostatečným komplimentem už to, že s ní chce jít do postele.
5. Kde jseš? - Popis útrap muže minulého století, který místo vydělávání peněz jede vyzvednout rodinu, která celý týden lyžovala, a to "samozřejmě za jeho peníze". Hele, kámo... Prober se z viktoriánské doby, chromozomy XX a vydělávání peněz se navzájem netlučou...
6. Zázemí - Analýza toho, že muž vlastně nepotřebuje manželství, protože ženy uklízí pro sebe (haha), vaření stejně tolik nerealizují a nedokážou naslouchat.
7. Ženské hodnoty - Zase další analýza toho, že chlapi ženské nepotřebují, protože si na to můžou někoho najmout. Nechybí náznak toho, že by manželka měla manželovi obětovat všechen svůj čas. Chybí třetí možnost, a sice, že kromě rozvodu a přetrpění nemoci za nepříliš nadšené asistence manželky je možné mít profesionální asistenci i spokojené manželství. Autor nebo jeho postavy evidentně selhávají v komunikaci a kreativním myšlení.
8. Žárlivost - Tahle kapitola je takové nezajímavé meh. Implicitní náznaky toho, že je přece naprosto v pořádku mít milenku.
9. Dědek v nemocnici - Tak tohle bylo opravdu moc. Žabák Hausmann zde přetavil dojemný příběh staříka a stařenky, která za ním chodí do nemocnice a nosí mu jídlo a ovoce, v příběh o tom, jak je život stařenky jinak prázdný a bezvýznamný, protože nemá žádné reálné zájmy. Ne že by to tak nemohlo být, ale tohle je tedy jeden z vrcholů nevkusu obou knížek. Sice to ještě nepřekonalo onen příběh o domlouvání rande s milenkou před rodinou, ale atakuje to přední pozice celkem udatně.
10. Ženské výčitky - Bla, bla, ženské jsou věčně nespokojené... Jo, prostě jak se kdo ožení, tak si taky lehne, amigo...
11. Bezpohlavnost seznamování - Autor zjevně neodhalil tu skutečnost, že hledá-li někoho pouze na sex, tak musí zabrousit do jiné rubriky než "vážná seznámení". Jinak výjimečně souhlasím, že z většiny inzerátů nezajímavost přímo odkapává.
12. Money, money, money - A je to tady zase. Autor opět operuje s neschopnými ženami, a aby toho nebylo málo, zmiňuje opět, jak jsou v porovnání s mužským počínáním "ženské práce" podřadné a bezvýznamné. Amigos, já nevím, jak vy, ale podřadnou práci bych tedy vykonávat nechtěla. Ještě kdyby mi někdo měl dávat najevo, že je to podřadné. Můj čas neroste na stromech, a kdybych měla život strávit otročením někomu, kdo mi pak vmete do obličeje, že jsou to přeci ženské práce, vzala bych mop a narvala ho dotyčnému do řitního otvoru s takovou energií, až by vyšel druhým koncem.
13. Znásilnění duše - Hned na úvod milý autor opět tvrdí, že ženská osobnost je podřadná a nemá šanci uspět v konkurenci osobností mužských duší. Jako příklad znásilnění duše uvádí posezení při svíčkách ve vinárně. Jako vážně? Tohle snad nikdo nemůže brát jako srandu. Sakra Hausmanne (a všichni, kdo s ním souhlasíte), to si radši rovnou kupte meloun a vyřízněte si do něj díru...
14. On ji opustil - Chápeme to, Hausmann se rozvedl, protože ho jeho blbá mařka srala... Jo, možná by stálo za to používat korektněji slova opustit a rozvést se, nicméně ještě stále jsem naštvaná z předchozí kapitoly, takže to nedokážu patřičně docenit.
15. Mít rád - Shrnutí? Emoce jsou nestabilní a nepodléhají rozumu a o vztah není potřeba pečovat.
16. Pocit viny - OMG... Už je to nuda...
17. Zneužívání dětí otčímem - Každý otčím je potenciální pedofil a žádný otčím nemá své nevlastní děti rád. Že by Frau Hausmann dala Herr Hausmannovi sbohem kvůli někomu, kdo jí nedával najevo, že patři do kuchyně a někdy dokonce (!) umyl nádobí?
18. Nová rodina - Další popis peripetií páně Hausmanna. Že prý když otčím dětem občas nenařeže, nebudou mít úctu k autoritám. Vojnu na ně, na smrady, co?
19. Negativní selekce - Žehrání na to, že některé ženy jsou na prachy a že se stát postará o svobodné matky, které si pak nezodpovědně pořídí děcka a dojí stát. No řekněte, kdo by pro trochu sociálních výhod nebyl schopný si udělat dítě?
20. O svobodných matkách - Stále stejná písnička o tom, že ženské jsou svině a chlapi za nic nemůžou. Korunu tomu nasadil komentář k článku, že matkám, které jsou "opuštěné vlastní vinou" (to by mě velice zajímal způsob analýzy viny) by mělyy být odebrány všechny dávky.
21. Ženy a drahoty - Starší ženy by se sexem neměly dělat drahoty, protože mají být rády, že o ně někdo vůbec stojí.
22. Zahýbat dovedou jen muži - Zahýbání je ok, pokud vylepší manželský život.
23. Štábní kultura zahnutí - Zahýbat se může, zahýbá-li partner. P.S.: Myriáda se píše s Y.
24. Ženské vydražování se - Ženy nedokážou na cestách ničím přispět.
25. Hájení za zásluhy - Ženy nedokáží být vděčné, a to, že muž udělá něco dobrého jej opravňuje k tomu, aby se ožral jako hovado a nesmí se mu to vyčítat.
26. Kdo koho sbalil - Ženy si vybírají muže a s tím, kterého si vybraly, půjdou na skleničku, i když si nevymyslí nic originálního. Autor se rozčiluje nad realitou.
27. Chlapi myslí jen na sex - Sex vládne světu. Howgh.
28. Soukromí ženatého - Chlapi můžou zahýbat a ženy, které se jich na to ptají, jsou děsné a hanebné potvory.
29. Psychologie střídání partnerek - Není zábava chtít sex po manželce, s kterou muž absolvoval nějaké konflikty.
30. Stařík se zajíčkem - Je-li mladá žena se starým mužem, jsou v tom prachy. Howgh. Žabák Hausmann má přeci vždycky pravdu...
31. Sexuální obtěžování v manželství - V podstatě implicitní sdělení, že v rámci manželství není možné někoho znásilnit.
32. Erotika a láska pro ženy - Ženy jsou vypočítavé svině, chtějí moc a prachy a na lásce jim nesejde. Hlavně když jsou prachy.
33. Žena a sex - Ženy chtějí za sex prachy a podobné věci.
34. Vánoce - Uklízení je zbytečné. Hlavní je si vrznout, i kdybyste se brodili drobky od pečiva. Podílet se na "ženských pracích" je nemyslitelné a mohl by z toho jednomu odpadnout penis a jeho varlata by se přestěhovala do manželčiny kabelky.
35. Paridův soud - Žehrání nad skutečností, že dokonalá žena neexistuje. Hlavně, že existue dokonalý muž. Jmenuje se Josef Hausmann.
36. Žena nemůže být přítelem - Konstatování, že když si muž najde ženu, před kterou se musí přetvařovat, nepovede se mu dobře.
37. Přítel, nebo milenec - Problém slova přítel, které na jedné straně označuje kamaráda, na straně druhé však i partnera, je nutné rozlišovat tyto dva dle kontextu, což v autorovi vzbuzuje nevoli a dával by přednost označení "milenec" z důvodu sexuálního podtetu prvního zmíněného přítele.
38. Friendzone - Ženy se nemohou kamarádit s muži, protože odrazují prý potenciální zájemkyně. Pánové jistě potvrdí, že jakmile jsou sami ve společnosti bez žen, dámy se jim vrhají k nohám a do kapes jim cpou své spodní prádlo.
39. Moudří rádci - Ženy neskládají symfonie a neměly by mužům říkat, jak se k nim mají chovat.
40. Moc ženských partií - V autorově světě se vyskytují ženy, které kromě vaginy nic nabídnout neumí a snaží se na ni ulovit nemístně mnoho hmotných i nehmotných statků.
41. Tantra a předehra - Nepřínosná úvaha o významu předehry.
42. Ženský orgasmus - V autorově světě žijí pouze ženy, které nedokážou nic ocenit.
43. Ženské a hádky - Ženské se nezavděčíš.
44. Uštvané manželky - Poukázání na špatný time management některých žen a implicitně opět sdělení, že starost o domácnost je ženská práce.
45. Za ručičku s ženskou - Nový úlovek se za ruku vede s nadšením, s manželkou je to povinnost a proč by to měl někdo dělat.
46. Nesouměřitelnost mužských a ženských domácích problémů - Sehnat jednou za rok v jedenáct večer zámečníka je mnohem větší problém než denně blbnout kolem nekonečného přívalu ještě méně kvalifikovaných blbin.
47. Milenci na celou noc - Popis problému zahýbajícího chlapa, který musí se svou milenkou trávit více času, než by sám chtěl.
48. Ustaraný zaopatřovatel - Ženské jsou nekulturní barbarky, které jdou raději do obchoďáku než do divadla.
49. "Tzv. domácí násilí" - Úvaha o parazitování na úspěšném bílém muži a faktické popření velké části případů domácího násilí. 
50. Boj za ženskou rovnoprávnost - "Jejich cílem je vysát a degradovat bílého muže - největšího tvůrce hodnot..."
51. Muži v boji s feminismem - Boj s feminismem není podporován.
52. Závěr (konečně!!!): Za vše mohou geny - Naznačování, že věčná nespokojenost je geneticky daná a je motorem k přežití. No tak jo, být spokojený s tím, že sedím ve sněhu vedle bandy medvědů je na facku od strýčka Darwina, ale tohle zavání zneužíváním biologie.

No... Tak jsem to konečně dočetla. Hausmanna už nikdy víc, tyhle žvásty jsou opravdu akorát tak do nějaké hospody, kde si lidi stěžují, jak hrozný mají osud.