Četli jste někdy nějakou knížku od Pratchetta?

Včera navždycky usnula jedna bytost, kterou jsem měla moc ráda. Coran. Coránek aka Coran von Pischkotte.

A tak jsme se konečně dočkali!

Sedím u stolu, ve skleničce delikátní Pálavu, za okny sněží... Krásné velké chundelaté vločky se sypou z nebe a zoufale bojují s rozpálenou silnicí... Ale je to nádhera! Celý rok jsem se na to těšila. No dobře, tak čtvrt roku...

Měla bych se učit biologii a japonštinu, ale what the hell. Občas můžu popít s taťkou a s Verčou, zvlášť když jsme si připili

Dnes jsem měla úchylný sen. Zdálo se mi o Shiraz, mojí korálovce, která se uměla měnit podle potřeby na myš s hadím ocasem. Normálně pobíhala kolem a když se jí to zrovna hodilo, tak se změnila. Zajímalo by mě, jestli tohle umí i ve skutečnosti...

Přeji vám hezký nový rok a hodně srandy při čekání na konec světa. Ony jsou ty konce světa vůbec přeceňované. Ze dvou důvodů - jestliže skončí svět, skončím s ním, ergo mě nic trápit nebude. A potom jestliže skončí svět, skončí s ním i mí milovaní, ergo je nic týrat nebude. Problem solved :-)

Oslava konce roku byla příjemná. Sjeli jsme se u Kristýnky na chatě v Náchodě v obvyklém složení,

Také se vám líbí myšlenka, že budete mít nekonečné množství energie, kterou budete napájet veškeré své spotřebiče a ještě vám zbyde spousta pro vaše bližní, kteří strádají v nehostinných a chudých částech světa?

Po celém semestru na mě na začátku prosince konečně začaly mávat vánoční prázdniny. Tak jsem jim zamávala zpátky a nadšeně jsem se usmála jejich směrem. Převelice nadšeně. Neboť prázdniny jsem už neviděla nějaký čas...

Po několika sklenkách maďarského Chardonnay se mi ovšem jednotlivé dny slévají v jednu velkou optimistickou duhu. Ano, mám záchvat dobré nálady a optimismu!

*nenápadně

Po delší době jsem opět zatrpěla potřebou sepsat něco ze svých postřehů. Prý existuje takový graf, který určuje poměr, kolik času lze obětovat škole, společenskému životu a spánku, součet by prý měl být konstantní. Aspoň se to tak říká... Takže jsem obětovala jistou část spánku :-)

U Toma v pokoji se totiž nachází zřejmě nějaká černá díra, která zcela nekompromisně požírá čas okolo, takže

Shiraz už podruhé žrala malá bezbranná myšátka, takže až se nacpe potřetí, budu si pro ni moct zajet. Krása! Možná bych jim to opravdu mohla na koleji oznámit. Přece jenom už jsem byla spatřena, kterak táhnu 112l terárko a někdo by do toho mohl začít rýpat...