Všimla jsem si, že listopad je měsícem veganství, jak tu někteří propagují, tak jsem se rozhodla, že také přiložím klávesnici k dílu. Takže pokud movember není nic pro vás a s knírkem vypadáte jako ze špatného německého retroporna, popřípadě jako leprař, je to příležitost k tomu, abyste objevili něco jiného. A to Veganskou výzvu!

Tak mě napadlo, s tím jak se na mém Facebooku rozjíždí politické statusy, že řada z nich naprosto postrádá logiku.

Tak, teď jsem nadpisem zvedla tlak značnému procentu čtenářů. To je dobře. Protože teď přijde ještě něco mnohem horšího.

Taky jste jako děti hráli hru Chodí pešek okolo? To zpívání tenkého dětského hlásku, a pak to někdo schytá, slyšíte za sebou kroky, ale nesmíte se hnout...

Zdravím všechny milé čtenáře!

Zdravím všechny své milé čtenáře, přátele, stalkery i náhodné kolemčtoucí!

To jsem zase jednou absolvovala politickou debatu. Naštěstí to ale nebyla taková ta typická hospodská debata, kdy si buď nad půllitrem notujete, anebo si těmi půllitry dáte po čuni, nýbrž se mě děda ptal, koho budu volit a proč.

Jak jste už možná zjistili, ve skutečnosti neexistuji.

Jsem více než ráda, že letošní léto bylo ve formátu čtyři svatby a jeden křest, a nikoliv pohřeb, což je film, který jsem nikdy neviděla, nicméně vzhledem k tomu, že v něm hraje Hugh Grant, tak to bude určitě nesmírně známé a já jsem opět za nemoderního ignoranta.

Je možná trochu divné, že píšu o střípcích prázdnin, když mám prázdniny neprázdniny teď vlastně pořád. Ale strašně blbě se mi vymýšlejí nadpisy, tak se s tím budete muset nějak smířit.