Asi to znáte. Nainstalujete hru, vymazlíte si postavu, případně vytvoříte i její backstory a jdete hrát. Chvíli bojujete a pak narazíte na velkého šéfa podsvětí, který vás samozřejmě velmi rychle sejme. Tak se oživíte a jdete na to znovu. Teď už víte, že velký šéf podsvětí má slabé místo v tom, že když do něj napálíte ohnivou kouli, schytá to dvakrát tolik, zatímco ledová smršť ho akorát posílí. A náležitě to využijete.

Dnes jsem obdržela kompliment a urážku v jednom. Nevím, co si o tom mám myslet, ani jaký je v takové situaci platný sociální protokol. Jestli se na daného člověka mám vrhnout s mečem, přirazit ho štítem ke stromu nebo ještě něco jiného.

V pondělí jsem se s Maruškou a našimi elfíčaty byly podívat na gymplu. Byla to taková spontánní akce, ani jsem do poslední chvíle nevěděla, jestli budu v Hradci, protože Tomáš neměl jasno v tom, kde bude zrovna pracovat.

Všimla jsem si, že listopad je měsícem veganství, jak tu někteří propagují, tak jsem se rozhodla, že také přiložím klávesnici k dílu. Takže pokud movember není nic pro vás a s knírkem vypadáte jako ze špatného německého retroporna, popřípadě jako leprař, je to příležitost k tomu, abyste objevili něco jiného. A to Veganskou výzvu!

Tak mě napadlo, s tím jak se na mém Facebooku rozjíždí politické statusy, že řada z nich naprosto postrádá logiku.

Tak, teď jsem nadpisem zvedla tlak značnému procentu čtenářů. To je dobře. Protože teď přijde ještě něco mnohem horšího.

Taky jste jako děti hráli hru Chodí pešek okolo? To zpívání tenkého dětského hlásku, a pak to někdo schytá, slyšíte za sebou kroky, ale nesmíte se hnout...

Zdravím všechny milé čtenáře!

Zdravím všechny své milé čtenáře, přátele, stalkery i náhodné kolemčtoucí!

To jsem zase jednou absolvovala politickou debatu. Naštěstí to ale nebyla taková ta typická hospodská debata, kdy si buď nad půllitrem notujete, anebo si těmi půllitry dáte po čuni, nýbrž se mě děda ptal, koho budu volit a proč.