Hned v úvodu knížky se setkáte s citátem Oscara Wildea, že gentleman je člověk, který ostatním neubližuje neúmyslně. To je sprostý trik, protože Oscar Wilde je můj nejoblíbenější autor, a tak knížka začínala s mnohem větším skóre, než by se podařilo knížce, která by začínala citátem bratří Mrštíků.

Jak ironické a jak se to jenom mohlo stát?

Rozhodla jsem se ke stvoření nové rubriky. Protože o vědě se mi toho tady moc psát nechce, protože nemám zájem na tom, aby mi někdo ukradl data na Nobelovu cenu, budu se v ní zabývat experimenty gastronomického charakteru.

Nějaký dobrovolník?

Právě jsem si uvědomila, že názvy měsíců jsou divné. Nelogické. Anebo mi uniká nějaká zásadní dějepisná souvislost.

Napadlo mě, že se tady dlouho nemihlo nic poetického. Před pár dny se mi asi po čtvrtém café podařilo sepsat několik řádků o mé cestě z práce. Tak tady jsou.

Jestli jsem kdysi měla ráda řízení auta, tak teď jsem na tom tak, že bych ho každý večer brala na romantickou večeři, zvala do divadla a kupovala mu rudé růže. No dobře, možná trochu přeháním, ale nějak podobně se mi do té činnosti podařilo se zamilovat.

Ze samého stěhování a zařizování všech přidružených blbostí se mi už pomalu začal zavářet mozek, tak jsem se rozhodla, že o víkendu na to budu maximálně intenzivně myslet.

Jsem oficiálně majitel bytu.

Sedím právě v kolejním pokoji a odpočítávám poslední minuty, než mi přijde vynadat paní hospodářka, že jsem zničila luxusní dřevotřískovou postel. A jsem nervózní, jestli to všechno stihnu.