P. J. O'Rourke - Jak se dnes chovat ve společnosti

Hned v úvodu knížky se setkáte s citátem Oscara Wildea, že gentleman je člověk, který ostatním neubližuje neúmyslně. To je sprostý trik, protože Oscar Wilde je můj nejoblíbenější autor, a tak knížka začínala s mnohem větším skóre, než by se podařilo knížce, která by začínala citátem bratří Mrštíků.

O chvíli později se dozvíme, že svět jde k čertu a nám nezbývá nic jiného, než se na tento výlet dobře obléknout. A poté vás čeká necelých tři sta stránek doporučení, jak se chovat ve společnosti. Například milovníci zvířat se dozví, proč není nejlepším nápadem dávat své kočce kokain. Mohla by začít blbnout víc, než je obvyklé, a poté, co vytuhnete, by vám mohla zlikvidovat zbytek drog.

Dozvíte se, jak slušně páchat skandály, jak s grácií zvrace nebo jak umírat takovým způsobem, aby to nebylo vrcholně neslušné. Za zamyšlení stojí též slova autorova, že cpát lidem výbušninu do dýmky jen tak může být legrační, ale cpát ji tam v rámci boje za cokoliv se nedoporučuje. Pokud totiž bojujete za nějakou myšlenku, ponoukáte tím ostatní k představám, že bez ní by váš život byl prázdný.

Knížka je vskutku zdrojem neotřelé inspirace a společenského vědění. Zdálo se mi, že autor je velice lehce inspirován Wildovým popisem Anglie devatenáctého století a velice inspirován kokotí trilogií od Dr. Xaviera Crementa. Mou domněnku, že jde o jednu a tutéž osobu, se mi však nepodařilo ověřit.

Některé části jsou slabší a nadhled a satirická lehkost se z nich vytrácí na úkor jakéhosi odkazu na možnou vlastní minulost (např. část o ženách a mužích mě nijak zvlášť nenadchla a), u některých pasáží se mi naopak podařilo se smát na veřejnosti, což ode mě bylo zajisté vrcholně neslušné, neboť to dozajista dávalo všem na odiv, že je ke své zábavě nepotřebuje, a to je hrubé a neomalené.

Jsem totiž hrubá a neomalená bytost.

Howgh.