Další krásnou a praktickou věcí na japonštině jsou předpony KO, SO, A a DO. Pomocí nich můžeme rozlišit prostor (KO, SO, A), případně vytvořit tázací zájmeno (DO).
Předpona KO-
Touto předponou vyjádříme prostor blízko mluvčího nebo prostě jenom používáme jako toto, tenhle.
Koko wa wataši no uči desu - Toto je můj dům (replika z Posledního Samuraje :-) )
Kono kandži wa, dó jomimasu ka - Tento znak, jak se čte?
Kočira wa Tami san desu - Tady je pan Tami (kočira je zdvořilé tady)
Předpona SO-
SO je komplementární ke KO. Vyjadřuje prostor u toho, ke komu mluvíme. Takže pokud se vás někdo zeptá se SO zájmenem, myslí tím prostor u vás a vy mu odpovíte stejným zájmenem, jenom místo SO použijete KO, abyste mluvili o svém prostoru, tj. abyste oba dva mluvili o tom samém. Příklad asi bude názornější než můj zmatený pokus o vysvětlení :-)
Sore wa nan desu ka - Co je to? (a myslím tím cokoliv, co se nachází u člověka, kterého se ptám)
Kore wa inu desu - To (tady toto u mě) je pes
Předpona A-
Pomocí této předpony označujeme prostor, který je od všech účastníků konverzace přibližně stejně daleko. Českým ekvivalentem je tam, tamto...
Are wa Sasuke san desu ka - Tamto je slečna Škorpionka? (podívejte se na Ai no mukidashi :-) )
Předpona DO-
Tahle předpona neoznačuje žádný prostor, ale její pomocí vyjadřujeme otázku. Taková slova pak odpovídají českým "kde", "kdo", "kdy"...
Wain wa doko desu ka - Kde je víno?
Ještě si dovolím malou poznámku k partikuli WA. Do češtiny se občas překládá jako "pokud jde o..." a na poslední větě je to krásně vidět. Doslova bychom ji mohli přeložit jako "Pokud jde o víno, kde je?".
A na závěr obrázek Japonce, který jsem našla na deviantart. Ona je to možná Japonka, ale to není zase tak důležité, hlavně že se na něj/ni hezky kouká :-)
(deviantart.com)