Japonská slovesa se dělí do dvou skupin. Jsou to slovesa jednostupňová (samohlásková) a pětistupňová. Jednostupňová slovesa poznáme nejsnáze podle koncovky RU, i když ne každé sloveso končící na RU je jednostupňové. Koncovku RU odtrháváme a ke slovesnému základu přidáváme příponu, kterou zrovna potřebujeme.
Pětistupňová slovesa, jak už název napovídá, tvoří pět stupňů. Jako všechna slovesa končí na U, které se odtrhává a ke slovesnému základu přidáváme A, I, U, E, O. Jak s těmito základy pracujeme dál? To se budeme průběžně dovídat...
(deviantart.com)
Zdvořilý způsob sloves
U jednostupňových sloves připojujeme k slovesnému základu (to, co zbylo po odtržení RU) příponu MASU. Zápor vytvoříme připojením MASEN. Zdvořilý způsob sloves pětistupňových tvoříme připojením stejných přípon na I-stupeň slovesa.
IKU> IKI> IKIMASU/IKIMASEN: Puraha ni ikimasen - Nejet do Prahy
MIRU> MI> MIMASU/MIMASEN: Ringo no hana o mimasu - Vidět jabloňové květy
A nakonec jedno krátké povídání o Japoncích a sakurách. Japonci na jaře občas vyrazí do parku sledovat, jak kvetou sakury. Říkají tomu přímo sledování květů sakur, udělají si piknik a jenom pozorují kvetoucí stromy. A v předpovědi počasí hlásí, kde právě kvetou. Čokoládové tyčinky se při té příležitosti vyrábějí v obalu, který zdobí sakurové kvítky... Auta jsou pomalovaná, obchody také žijí duchem sakur...
A na podzim chodí Japonci stejným způsobem sledovat, jak opadávají javory, jak jejich červenožluté listy klesají v podzimním vánku k zemi...
Jednou se tam chci určitě vypravit a vstřebat alespoň trochu té zvláštní nálady a povahy, kter sice pracuje od tmy do tmy, ale přece jenom si najde chvilku, aby si sedla v parku na deku a sledovala kvetoucí sakury...