Albert Hofmann - LSD, mé problémové dítě

Konečně jsem přečetla knížku, která se již dlouho vyskytovala na mém seznamu, a to krátké pojednání od pana doktora Hofmanna.

Tento významný švýcarský chemik v knize popisuje své působení ve farmaceutické firmě Sandoz, kdy náhodou objevil zázračné účinky LSD. Zkoumal extrakci, syntézu a využití námelových alkaloidů (Claviceps purpurea) a některé z nich dokonce našly široké uplatnění v medicíně. LSD se však takto neuplatnilo, bylo pouhou náhodou, že jej A. Hofmann zkoumal znovu.

Po objevu psychedelických účinků LSD se tato substance rozšířila v mnohých společenských kruzích - LSD pro své jedinečné vlastnosti využívali psychiatři, malíři, skladatelé, spisovatelé, filosofové, hippies... O zázračných účincích LSD se šířila spousta příběhů - v lékařství se jím léčilo téměř cokoliv. I když však mám k psychedelii kladný vztah, nevěřím, že by všechny tyto legendy byly pravdivé. LSD se zkrátka mezi látkami měnícími vědomí stalo "bohem".

V další části knihy A. Hofmann popisuje zkoumání dalších psychedelik - díky kontaktům po celém světě se dostal mezi indiány, kteří mu odhalili tajemství šalvěje, magických hub, svlačce a jiných. Se svou ženou a přáteli cestoval tajnými stezkami domorodců a potají se plížil na místa, kam noha Evropana nikdy nevkročila. Objevoval a dokumentoval kulturu a zvyky, které nám mizí před očima, aniž bychom si to uvědomovali. Nejen v tom spočívá jeho přínos duchovnímu bohatství.

Závěrem pan doktor vypráví o setkáních s různými známými i neznámými lidmi, kteří měli něco s psychedelií společného. Setkal se s mnoha chemiky, filosofy i naprosto neznámými jedinci, kteří za ním přicházeli, aby se s ním podělili o svoje zážitky a poděkovali mu za objev LSD.

Tato knížka, ač český překlad, který jsem měla k dispozici, byl zoufalý a příšerný, mi poskytla ucelený pohled na pozadí vzniku a objevování naprosto jedinečné skupiny látek měnících lidské vědomí. Kromě toho jsem se i dozvěděla o existenci eleusinských mysteriím tajných rituálů, které probíhaly v jedné řecké svatyni, která byla kdysi zničena. A. Hofmann v tom vidí počátek úpadku západní filosofie, protože ve zmíněných chrámech probíhaly rituály zasvěcení, při kterých byly vybraným jedinům podávány psychedelika a ti, pod vlivem těchto látek, které v podstatě rozpouští hranice mezi jedincem a jeho okolím, pak šířili svou "nature friendly" filosofii. Když byla svatyně zničena, tyto rituály začaly upadat v zapomnění, lidé si začali mezi sebou a vnějším světem stavět neprostupné bariéry a přestali se považovat za součást světa.

A to je rozhodně zajímavý pohled na věc a panu doktorovi Hofmannovi za něj děkuji.

P.S.: Nepředstavujte si dr. Hofmanna jako nějakou smažku z Hlavního nádraží. Zemřel v klidu a míru ve svých 102 letech. Ne jako slintající senilní dědek, ale jako člověk s bystrýma očima a vzezřením, díky němuž bych panu doktorovi nehádala víc než 80 let.