Jeremy Narby: Kosmický had

Další zářez z mého letošního léta se jmenuje Kosmický had od J. Narbyho.

Jsou to zápisky antrolologa deníkového charakteru, který se ponořil do tajemství halucinogenních rostlin jihoamerických indiánů. I když je tam několik celkem zajímavých postřehů o rozdílech tradičního evropského pohledu na vědu a toho indiánského, v tomhle žánru mi nepřijde nijak dechberoucí, na druhou stranu ani špatná. Dozvěděla jsem se pár hezkých detailů o indiánském ayahuaskovém obřadu a o tom, jak čerpají (anebo tvrdí, že čerpají) svoje znalosti.

Ve chvíli, kdy ovšem začal své zběsilé teorie roubovat na každou maličkost z molekulární biologie, velmi ztratil mou pozornost, protože jsem byla spíš naštvaná a rozčarovaná, protože začátek byl celkem dobrý. Nicméně pro někoho, kdo dokáže přivřít oči nad tou biomolekulární zběsilostí a nemá o transpersonální psychologii moc informací, to může být docela zajímavá knížka pro začátek.

Tak. A další v mých zápiscích bude kus Junga, Bedny a další část deníku temného mága Zakhara. :-)