To si takhle říkám, jestli náhodou neřeším v životě nepodstatné věci a jestli se svou energií zacházím rozumně, tak nějak energeticky gramotně.
Vzhledem k tomu, že moji kamarádi, se kterými jsem měla trávit Silvestra, náhle onemocněli a pěstují si doma novou pandemii a ostatní, jejichž společnost by mi byla milá, se mi buď nepodařilo nalákat do mého doupěte, jsou v zahraničí, na horách nebo příliš těhotní ve víru rodinných oslav a mé milé dětičky jsou s bývalým manželem, v roce 2022 se na poslední chvíli stala ještě jedna neočekávaná událost, a sice, že tu mám oslavu ve složení mě a mých altereg. Ačkoli jsem to nečekala, nemohu si stěžovat. S hlasy v mé hlavě si rozumíme a dokážeme spolu civilizovaně nesouhlasit, což se mi jinak stává jen s výjimenčými lidmi.
Když se Španělů zeptáte, jak je něco daleko, mají univerzální odpověď: dos kilometros. Ať už je to, co hledáte, za rohem, anebo patnáct kilometrů od vás.
... jinak než obdobným násilím.
Prý jestli žiju.
Jo, žiju. Někteří z vás si můžou prohlédnout i dokumentaci mého minulého roku, ale vzhledem k osobním věcem, o kterých se tam vyplkávám, je to zaheslované.
Mějte se!
Hrozně se mi líbí, jak super věci vznikají z toho, že někdy neumím pořádně googlit. Tedy, když se do toho opravdu zaberu, najdu spoustu velmi zneklidňujících věcí, o kterých by devět z deseti předmětů mého výzkumu slyšelo patrně celkem nerado, ale někdy se na nějakou důkladnost vykašlu, ztratím trpělivost a je to.
Základní jednotka každé diktatury je jeden poslušný občan. Jedna smutná malá duše, která dělá, co se jí řekne, protože jinak ji nikdo nebude mít rád.
Je mi 33.
... jsem zase tady. Potenciálová bariéra, kterou jsem musela překonat k napsání článku, byla ale extra vysoká. A předem se omlouvám všem, kteří si chtěli přečíst něco pozitivního. Nějaký optimismus možná vyplodím, ale ne dneska. Dneska si chci postěžovat, co mě štve. Takže jste byli varováni, ale nechci, abyste ztráceli čas něčím, co vás štve. To by se můj blog mohl také rovnou ocitnout na vašem seznamu věcí, co serou vás.
Jelikož mám maturitu z matematiky a několik dalších zkoušek, je mou morální povinností uvést pár věcí na pravou míru a vypíchnout to, co média většinou opomíjejí. Předem ovšem prohlašuju, že netvrdím nic takového, jakože koronavirus je mýtus, doktoři mají v nemocnicích leháro a jejich jediná starost je nefunkční kávovar, a stejně tak se nebudu zabývat tím, jestli lidé umírají s covidem, anebo na covid. K tomu nemám dost informací.