Sayonara | Ereandil Aleanath

Hrozně se mi líbí, jak super věci vznikají z toho, že někdy neumím pořádně googlit. Tedy, když se do toho opravdu zaberu, najdu spoustu velmi zneklidňujících věcí, o kterých by devět z deseti předmětů mého výzkumu slyšelo patrně celkem nerado, ale někdy se na nějakou důkladnost vykašlu, ztratím trpělivost a je to.

Je mi 33.

Jelikož mám maturitu z matematiky a několik dalších zkoušek, je mou morální povinností uvést pár věcí na pravou míru a vypíchnout to, co média většinou opomíjejí. Předem ovšem prohlašuju, že netvrdím nic takového, jakože koronavirus je mýtus, doktoři mají v nemocnicích leháro a jejich jediná starost je nefunkční kávovar, a stejně tak se nebudu zabývat tím, jestli lidé umírají s covidem, anebo na covid. K tomu nemám dost informací.

Už čtrnáctkrát se mi podařilo zdárně dojet do práce na kole. To je dohromady 252 kilometrů. Jednou z toho to bylo v dešti, jednou v dešti, kdy se do mě ještě navíc opíral ledový vítr. Zatím pořád cítím, že ještě nějakou rezervu mám, což je dobře, protože podobná vítězství ducha nad hmotou mě vždycky potěší.

Je zajímavé, jak se občas motám v kruzích.