Dnes v časných ranních minutách potkala jsem primitivy.

Převlékla jsem se za arabského prince, abych si ho nemusela vzít.

Protože zkouškové je doba prokrastinace, ani já jsem nezůstala ušetřena. A napsala jsem legendu k jedné ze svých postav ve hře World of Warcraft. Než se pochlubím se samotným příběhem, ráda bych ještě zdůraznila, že není Dorian jako Dorien. Dorien je moje postava v dračím doupěti a je to temný elf, zatímco Dorian je krvavý elf a vyskytuje je se ve světě Warcraftu. Prostě si nemůžu pomoct a Dorian je mé oblíbené jméno. A ještě se musím přiznat k tomu, že příběh Doriana se částečně drží úkolů ve hře a krvavost je v případě rytíře smrti věcí naprostou přirozeností, nejedná se tedy o mou osobní zvrhlost. A ukradla jsem ze hry jeden dialog. Ale jinak je to celé moje. Enjoy!

... je dobré být jinde.

Už jste potkali opičí zombie? Nebo psa, co s vámi telepaticky komunikoval? Ne? Tak v tom případě nechodíte na ta správná místa. Do mé hlavy.

Dnes se mi zdál zvláštní sen. Možná jich bylo víc, ale zapamatovala jsem si jenom jeden.

Evidentně mi stále hrabe, z čehož má mé milé čtenářstvo jistojistě radost! Ještě bych mohla začít psát politicky laděné články a to by už bylo vážně špatné.

Jelikož zřejmě víc jak tři sny v paměti dlouhodobě neudržím, musím je sepsat. A tyhle opravdu stojí za to!

Dřív, než začnu číst úžasné vánoční knížky a zapomenu, o čem jsem četla před Vánoci. Dočetla jsem poslední knížku trilogie Drowův odkaz, a to Siege of Darkness. Navazuje na Bezhvězdnou noc a jak už je dobrým zvykem legend o Drizztovi, popisuje elfova dobrodružství.

Spoiler and many elves inside!

Když taťka viděl některé z mých obrázků, nadhodil, že by něco podobného moc rád viděl pod vánočními větvemi. Tak jsem se tedy zamyslela a něco vytvořila a teď tady koukám na balíček se zarámovaným vánočním tripletem. Veselé Vánoce taťkovi i ostatním!