Po dlouhé době opět zveřejňuji další ze svých povídek, a to legendu ke své nejmladší postavě ve WoW. S Tomem jsme si totiž řekli, že by bylo fajn si založit postavy společně a vymyslet jim nějaký romantický příběh. Takže tady je první část příběhu k mé elfce Melisandrae. A doufám, že Tom brzy dodá i svou část příběhu.

O víkendu jsem zjistila, že plavit se na kajaku je docela sranda.

Ano, moji milí čtenáři, konečně se dostávám do fáze, kdy mohu svou ctěnou nožku víceméně ignorovat a můžu jít na trénink.

A já jsem se rozhodla, že tu bude spousta islandské hudby!

Dnešní den byl naprůměrně příjemný. Vyzkoušela jsem si život kavárenského povaleče a myslím, že jsem v tom dobrá.

Při hledání nějaké příjemné severské hudby jsem narazila na islandskou národní hymnu a uvědomila jsem si, že jsem ji vlastně nikdy neslyšela, což je škoda. Něco s podobným názvem na mě totiž při poslouchání Árstíðir vyskočilo.

Letní vánek a moje samotářské chvilky dělají svoje. Tvořím. Tvořím a těším se, až se zamknu, rozložím si po celém pokoji papíry, pastely, pastelky, tužky a propisky a udělám si čas na sebe a svou meditaci. Dneska se na klidné hladině příčetnosti a společenské přijatelnosti objevily první bublinky kreativity, která kdesi v hlubinách vře a snaží se prodrat skrz studené proudy každodenního života.

Možná si to neuvědomujete, ale psychologové za vašimi zády spřádají všelijaké plány.

Nedávno jsem při projíždění ugrofinských hudebních pokladů narazila na tuhle roztomilou blondýnku.

Chtěla bych se s vámi podělit o svůj dnešní zážitek, který mě pobavil.

V rámci přemýšlení nad pracovním úkolem, který chci do večera dovést k dokonalosti, jsem se rozhodla, že stvořím něco, co tu občas koluje. Padesát věcí je hrozně moc, tak mám aspoň zásobu přemýšlení jiného druhu na dlouhou dobu.

Chtěla bych vzít někoho po hlavě.