Chov elfíčat je merlinulibá záliba. Elfíčata jsou milá stvoření a dospělý elf se při té příležitosti má šanci spoustu věcí naučit. Nese s sebou ovšem pár nemilých aspektů, a zrovna finanční a ekologická stránka je jednou z nich.

Abyste mě tady virtuálně nekamenovali za další zaheslovaný článek, pochlubím se tady se svým dnešním snem. Hraju totiž poslední dobou Dragon Age: Inquisition (článek se chystá!), což je moje srdeční a jaterní záležitost. A mé sny tomu odpovídají.

Dneska jsem mluvila se Sorellinou a ona si postěžovala, že na blog poslední dobou přidávám až příliš mnoho zaheslovaných článků.

Včera jsem měla svou poslední hodinu z kurzu akvarelvové ilustrace. Bylo to smutné, protože to bylo místo, kde jsem posledních devět nedělních večerů nechala plynout všechny svoje myšlenky vedle mě a soustředila se jen na malování. Tak to tady chci stručně shrnout a pochlubit se svými výtvory.

Poučená z neúspěchu během dětského dne, kdy jsem se pokoušela nabízet dětem a jejich rodičům místo kedluben kvalitní literaturu, jsem se do pokusů o stánkaření vrhla znovu. Mezi mé nejlepší vlastnosti patří totiž vytrvalá otravnost a otravná vytrvalost, a když mi nejde něco, co mi jít má, tak se tyhle roztomilé vlastnosti násobí.

Pohádky z druhého břehu byly vydány samonákladem. Tedy... Finance byly moje, servis zajišťovalo nakladatelství Klika prostřednictvím pana Noska. A teď by se slušelo provést nějakou rekapitulaci.