Timothy Leary - Velekněz

Mnoho vína uplynulo od chvíle, kdy jsem napsala svou malou rešerši o psychedelických látkách. S nadšením, které se vynořilo nejen z mnoha přečtených článků, jsem se vydávala stále hlouběji do tajů psychedelie. Jednoho dne jsem si koupila knížku Timothy Learyho - Velekněze, z které jsem tady už zveřejnila malou ochutnávku. I když název knihy může být trochu zavádějící, opravdu se nejedná o žádný náboženský spis.

Timothy Leary byl harvardským psychologem, který objevil tajemství posvátných hub se všemi jejich kouzly. I přes jeho nečekaně úspěšné experimenty byla psychedelika postavena mimo zákon, a tak se Timothy Leary záhy ocitnul za jeho hranicí. Americký prezident jej dokonce označil za nejnebezpečnějšího muže planety. Byl pronásledován úřady, které jej lovily se stejnou zarputilostí, která náleží těm nejhorším a nejzkaženějším zločincům. Naštěstí jeho knihy se dají sehnat, i když to chvíli hledání chce. Samozřejmě pokud budete hledat román pro dámy středního věku popisující nekonečné strasti obtloustlé paničky, která se stále se stejnou a neústupnou zabedněností vrhá do zcela beznadějných pseudovztahů, případně i přes všechny signály zdravého rozumu stále setrvává s tyranským manželem, nad jehož povahou vytrvale pláče, zabere vám to jenom zlomek času...

Velekněz popisuje šestnáct tripů Timothy Learyho a jeho přátel, jeho experimenty i vědecké působení na Harvardu. I když by k tomu označení "harvardský psycholog" mohlo svádět, není vhodné se snažit knihu chápat striktně vědecky. Texty jsou často proloženy poznámkami z psychedelických výletů, které zdánlivě s okolním textem nesouvisí, je třeba si uvědomit, že jenom sám Timothy Leary může chápat do posledního písmene vše, co je v knize psáno, běžnému čtenářovi, navíc psychedeliky nedotčenému, nezbývá nic jiného, než občas zavřít oči a nechat se unést kamsi do neznáma, nebo alespoň na předměstí toho místa, o kterém si myslíte, že na něm Timothy pobýval.

Hledáš tu dívku s měsícem ve vzdeších.

V šestnácti kapitolách Timothy popisuje, jak se dostal k posvátným houbám, v první kapitole vypráví, jak ho osobní krize, záhadná nemoc a pocit zbytečnosti, vyhoření a beznaděje dovedl až do pekla a zase zpátky, a tuto zkušenost, ač nemocí navozenou, považuje za svůj první psychedelický výlet. 

Čekat lehce opeření a chvět se v houští, když ptáci zpívají?

Timothy Leary, deviantart.com

V dalších kapitolách potom popisuje své další zážitky, blízkost a lásku, i strachy, které prožíval on sám i jeho přátelé. Nesnaží se zamaskovat stinnou stránku psychedelik, naopak se jí zabývá a snaží se odhalit původ špatných zážitků. Opět - není to vědecký spis, dokonce ani psychologická příručka, je dobré knihu brát jako umělecké dílo, místy lyrickou báseň bez zřejmého smyslu, i když občas narazíte na popis jeho experimentů.

Ticho v místnosti rušil pouze šepot svíček.

V knize najdeme i popis jeho pokusů s vězni, jimž během několika sezení změnil život, ukázal jim pomocí posvátných hub nový pohled na život a ve spojení s jeho revolučním postojem k psychologii, který rušil tradiční striktní rozdělení lékař-pacient, jim pomáhal udržet se na svobodě, najít si práci a nové přátele. Podařilo se mu snížit recidivu o několik desítek procent.

Předstírejme, že ten zelený papírek jsou peníze.

Další zajímavou částí, která mi utkvěla v paměti, je kapitola, kde Timothy Leary vypráví o disertační práci jistého studenta teologie (?), který se rozhodl, že o Velkém pátku podá psychedelika skupině teologů. Pod vedením profesora Learyho potom dokázal, že posvátné houby umožňují zažívat náboženské vize a vliv autosugesce není tak velký, jak se myslelo.

Závěrem bych ráda dodala, že se mi knížka moc líbila a pomohla mi zase o něco lépe pochopit tajemství rozšířeného vědomí, i když samozřejmě jsem si vědoma, že bez vlastní zkušenosti jsem slepcem, který si myslí, že pochopil význam slova barva...:-)