Hezký den všem! Opět myslím na něco jiného než na to jedno, tak pokládám za nezbytné se o to podělit. Musím přeci vykázat i nějakou jinou intelektuální aktivitu, aby mě někdo nemohl nařknout z toho, že mlékovatím. Sice statusy a články o dětech mají víc lajků a návštěv než nějaké chytré kecy, ale nejen lajky živ je elf.

Abyste mě nepodezírali, že píšu myslím jenom na to jedno!

Víte, jak se pozná, že děláte ta správná životní rozhodnutí?

A tak jsme to zase provedli.

Chce se mi spát, ale nemůžu. Bolí mě hlava a pálí žáha, asi se za chvíli proměním v poctivého draka a začnu chrlit oheň. To by bylo dobré, takové vylepšení by bylo rozhodně lepší než upgrade tetování. Ale přeci nemůžu mít elfíčata jen tak. Takže místo spánku raději přemýšlím, možná na chvíli zapomenu na svou transformaci v nepříliš fyzicky zdatného draka.

Hlasitý? Myslící? Existující? Víc než ti, co nemluví?

Kolona, kolona, bouračka, kolona, tři a půl pruhu aut narvaných na dvoupruhovém kruháči a hodina zpoždění na půlhodinové trase.

Mám radost, že se vám líbí povídání o mém dvojexcitovaném stavu. Mně se to taky líbí.

Jelikož ryby už potkal Ota Pavel, tak jsem se musela setkat s něčím jiným. A protože savci jsou mi o dost blíž než ryby, potkala jsem se s chlupatými žlutozubými potvorami.

Jako by to bylo včera, kdy jsem nadšeně sledovala, jestli se mi z něčeho náhodou už už neudělá blbě, a už jsem objemná nezaměnitelně, neboť takhle se fyziologicky vyžrat prostě není možné, to bych musela být arciprase s krutou genetickou zátěží.