Nyní se dostáváme k další důležité záležitosti v japonštině - budeme chtít a budeme si přát. Podobně jako mít a nemít rád i chtít se tvoří jinak než jsme zvyklí z jiných indoevropských jazyků. V japonštině neříkáme "chci něco", ale "něco je chtěné". Používáme slovo HOŠII, které se pojí s partikulí GA a chová se jako přídavné jméno pravé. Tedy i minulý čas od tohoto slova se tvoří stejně.
Inu ga hošii - Chci psa (pes je chtěný)
Uši ga hošikunai - Nechci krávu (kráva je nechtěná)
Wataši wa kuruma ga hošikatta desu - Chtěla jsem auto
Furui kuruma ga hoši kunakatta desu - Nechtěla jsem staré auto
Chtít něco udělat v japonštině vypadá o něco podivněji. Spíš nezvykleji. K druhému stupni slovesa se připojuje -TAI a celé nové slovo se opět chová jako přídavné jméno pravé.
Atarašii hon o kaitai desu - Chci si koupit novou knihu (nová kniha "kekoupěchtěná" je)
Sake o kaitakunai desu - Nechci si koupit lososa (anebo sake :-) )
Neko o tabeta katta desu - Chtěla jsem sníst kočku
Inu o tabeta kunakatta desu - Nechtěla jsem sníst psa
(Tokyo tower - deviantart.com)