Shiraz je už skoro moje! Jsem první, koho napadlo si ji rezervovat, tak na nic nečekala. Až začne spolehlivě mordovat malá bezbranná myšátka, budu si ji moct odnést. A to chovatel nechtěl ani zálohu, mám ji zamluvenou jen na dobré slovo. Zajímavé je, že když někomu řeknu, že budu mít hada, ve spoustě případů se prají, jestli na to mám povolení. A to si potom připadám jako Malý Princ, když vykládal,
Chci hada. Korálovku. Shiraz. Už o tom přemýšlím delší dobu a včera jsem se konečně rozhodla. Řekla jsem si, že se na to vyspím a uvidím, jestli mi to dneska bude připadat jako dobrý nápad, a ono ano!
Pořídit si hada mi připadá mnohem zodpovědnější než kupovat kočku, protože bych si ji nemohla vzít bez čistého svědomí. Existuje totiž nenulová a docela velká pravděpodobnost, že bych se jí
Promoce! Ode dneška konečně můžu začít používat svůj titul Bc. Ať si každý říká, co chce, promoce je pro mě nepostradatelný rituál, který svým způsobem všechno potvrzuje a všechno je hned skutečnější... A Bc. není vůbec žádný lame titul, aspoň na matfyzu ne. Stálo mě to hodně nervů, úsilí a odhodlání. Musím se přiznat, že jsem v jednom okamžiku vážně zvažovala útěk z matfyzu (kdyby si náhodou někdo
Pondělní odpoledne je pro tento semestr synonymem pro matfyzácké pivo. V K4 nebo na Kovárně. V K4 mají lepší pivo, i když se tam v pondělí konají různé koncerty, kvůli kterým si nemůžeme celou povídat. Ale co už. Dnes jsme se podezřelým způsobem dostali na koncert jakéhosi amerického folku, asi 400x během necelých deseti písniček řekli love, mother's love a I am bound to you, ale jinak to byla
Moje Esk dělá podivné věci!
Já žiju! Sice tomu sama moc nevěřím, ale je tomu tak. Přežila jsem návštěvu doma, nicméně si připadám, jako kdyby mě někdo rozložil na malé kousíčky a znovu splácal dohromady. A ne, znovuzrozená není to slovo, které hledám...
Konečně jsem se po třech týdnech ocitla v taťkově doupěti a měla jsem celé odpoledne čas na experimenty. Lehce jsem se včera inspirovala na internetu, nakoupila jsem potřebné suroviny a experimentování mohlo začít! Hmm... Perníkové koření... Chmmm... Polévkovou lžíci. Kecy. Poctivě jsem tam vysypala pytlík skořice a pytlík zázvoru, ať to nejsou žádné univerzální perníčky. Podobně (i když ne tak
Mám ráda mlhu! Praha byla v mlze snad celý den a večer to bylo nejhezčí! Kolem páté jsem šla z francouzštiny a pohled do dáli mě vyloženě rozradostnil, nebylo vidět na deset metrů, od pusy mi šla pára a vůbec bylo krásně... Když jsem se teď vracela na kolej, nedařilo se mi ani rozeznat hranice kolejních budov navzdory mému dokonalému zraku. Prostě nádhera! Tak krásné počasí...!
A poměrně
Třetí a poslední den víkendového semináře. Pan doktor Kopecký měl opět jiného motýlka. Povídal nám o vědě na síti, o hodnocení vědců a o tom, jak přednášet. Dověděla jsem se několik zajímavých věcí:
"Vědci jsou tak chytří, že dokážou využít libovolné množství peněz."
"Vystupujte v odrbaném roláku, pokud si myslíte,
Mám za sebou další den víkendové přednášky Jak psát a přednášet o vědě. Ještě stále si myslím, že je to naprosto jedinečná přednáška a je to hlavně zásluhou pana doktora Kopeckého. Sice jsem se dověděla, že chaos na pracovním stole není úplně vhodným uspořádáním a asi bych se měla přestat vymlouvat, že inteligent zvládne chaos... Takže si asi v rámci kvalitnějšího studování uklidím. Možná.
Po
Konečně jsem se dočkala a budu ve škole skoro celý víkend! A toto prosím není sarkasmus, školy (dokonce i pekelná základka!) pro mě měly a mají večer a odpoledne zvláštní kouzlo, připadám si skoro magicky. Kdyby se mi to nedělo i dřív, svedla bych to na Pratchetta a jeho Neviditelnou univerzitu, ale v tomhle je Terry fakt nevinně...
Dokonce jsem po fajném kytarovém večeru, který se nějakým
Probudila jsem se před osmou. To kdože přesně programoval moje záležitosti, že se probudím skoro vždycky se světlem, i když vím, že bych měla spát ještě pokud možno několik hodin?
Ale co už. Puchýře na patách nevypadají už tak krvavě, hlava mě nebolí, mám dobrou náladu a hlavně mám celý pokoj pro sebe a můžu hrát na kytaru, dokud se nezačnou stahovat okolopřebývající s děsivými zbraněmi
Dnes jsem se vrátila z legendární šifrovačky Tmou! v Brně. Vlasta s Pepou se mě před dvěma týdny zeptali, jestli s nimi nechci jít, tak jsem si řekla, proč ne. Nakoupila jsem jídlo, pobrala, co jsem měla a považovala za užitečné a vyrazila jsem včera do školy.
Hned na úvod mě Vlasta lehce vyvedl z míry.
"Hele, bylas na nějaký šifrovačce už předtím, že jo?"
"No...
Včera jsem okusila kouzlo dámské jízdy - se spolužačkami z gymplu jsme se rozhodly, že bychom mohly spáchat sraz hezčí poloviny 4.A. Míša objevila jednu malou příjemnou vinárnu kdesi ve Strašnicích, tak jsme se tam vypravily.
Víno měli vskutku dobré a levné, takže jsme s Míšou začaly popíjet - Rulandské šedé a Pálavu, fakt dobré a jemné, řekla bych, že to vůbec nespadalo do kategorie "dá