Myslím to vážně. Ani si nedovedete představit, co způsobíte pokaždé, když nějakou knihu otevřete... Aneb užijte si mou nejnovější povídku.

Po delší pauze v mém psaní si teď můžete užít mou povídku Šváb a drak. Dílko je to zábavné a dobře to dopadne. To abych aspoň trochu vykradla Cimrmany...

Na naší matfyzácké francouzštině existuje velice příjemná zápočtová povinnost, a to napsat pohádku. A jelikož se Jean Jacques tvářil velice zoufale, když si minule přečetl mé trochu depresivnější dílko, rozhodla jsem se napsat něco optimistického.

Dnes jsem napsala pohádku pro všechny ajťáky, které znám, i pro ty, co neznám. Enjoy :-)

Tahle povídka, i když k tomu označení povídka může vést, nemá žádný děj, tak ho v tom prosím nehledejte. Je to výplod mé fantasie inspirovaný taťkovým bytem a jistým množstvím látek rostlinného původu, zejména potom vína Pálava...

První ranní paprsky nemilosrdně rozpalují krajinu, opírají se do listů olivovníků a bojují se statečnými stromy o každou kapku vody. Spravedlivě mučí každou živou bytost a vypalují do vyprahlé hlíny historii ostrova tisíce slunečných dní. Historii Kréty. Kdesi v olivovém háji ve stínu prastarých stromů první cikády budí malý uzlík s černými vlasy. Nic si nepamatuje.

Dneska jsem napsala povídku Anděl a rytíř, obrázky jsem zcizila ze serveru deviantart.com a přeji příjemné počtení...

Sluneční paprsky se jemně dotýkaly zlatých vlasů. A ony stříbrozlaté nitě ležely nehybně rozprostřeny v jasně zelené

Tato povídka je inspirována starou japonskou legendou o Zajíci na Měsíci...

Věčnost je krutá. Bez začátku a bez konce. Na tu malou zemi se díval rád. Několik nepatrných ostrovů v oceánu, které vypadaly jako slzy samotných bohů. Noc co noc bloudil oblohou, shlížel na svět pod sebou, stejně ale pokaždé zakotvil pohledem v té malé ostrovní zemičce.

Při procházení disku jsem zase něco objevila. Pohádka vznikla asi před rokem...

Svěží mořský vánek si laškovně pohrává s jejími vlasy a odtrhává sladká slova od jejích úst. Krásná, přenádherná Lorelei... Vítr se nejprve roztančí po mořské hladině, pohladí ji a po blankytně modré ploše se rozeběhnou stovky malých vlnek, potom jemný poryv pohladí její tvář a v dálce se proplete se slunečními