|
13. červen 2011 v 15.27 | rubrika: Povídky
Abych také vzbudila alespoň letmý dojem, že jsem naprosto normální, že mi ze zkoušek nehrabe, tak jsem se rozhodla zveřejnit jeden z mých zápočtových úkolů na francouzštinu. I když... Po přečtení ten dojem mého psychického zdraví asi rychle zmizí, ale co už...:-)
|
přečteno: 94x | přidat komentář
|
|
19. duben 2011 v 22.21 | rubrika: Povídky
Na žádost mé drahé sorelliny vkládám povídku jménem Figurka. Není tam ani kapka krve, ale psala jsem to přesto já. Kdysi dávno...
Narodil jsem se a viděl tmu. A cítil dřevo. Občas jsem do něčeho narazil. Slyšel jsem hlasy. Jednoho dne mě probudilo prudké světlo. Čísi ruka mě vytáhla ven a postavila mezi spoustu krásných věcí. Dostal jsem vlastní cedulku: |
přečteno: 86x | komentáře (1)
|
|
4. duben 2011 v 12.52 | rubrika: Povídky
Prohledávala jsem disk a našla jsem něco dalšího, o čem si myslím, že by se dalo zveřejnit. So hier ist es...
Navlhlý vzduch se mísil se sálajícím teplem a tvořil v jeskynním komplexu příjemnou atmosféru. Kirai seděla znuděně na ochozu a pozorovala dění pod sebou. Z malých kamenných buněk se ozývaly výkřiky |
přečteno: 80x | přidat komentář
|
|
24. březen 2011 v 22.21 | rubrika: Povídky
K této povídce mě inspirovala bufetbába u nás ve škole. Nemám ji ráda, potvoru jednu. Samé miláčku, miláčku, ale když chci jít na záchod, tak mě tam skoro zamkne a ještě mi vynadá, co tam dělám. Tak. A má to! 8.5.2010 Probudila mě ostrá bolest hlavy. Poslední, co si pamatuju, je návštěva bufetu |
přečteno: 96x | přidat komentář
|
|
15. březen 2011 v 18.33 | rubrika: Povídky
Se složenými křídly sedí na suché větvi stromu. Upírá černé korálkové oči do tmy a někde pod sebou tuší nepatrný pohyb. Už dlouho nic nepozřel. Ale hlad ještě nezkalil jeho bystré havraní smysly. Však se dočká. Pokaždé se dočkal. Chce to jen trochu trpělivosti... Tma. Ticho. Tichá prázdnota, jen tu a tam přerušená jemným |
přečteno: 98x | komentáře (2)
|
|
11. březen 2011 v 10.56 | rubrika: Povídky
Večer jako každý jiný. S povzdechnutím vzala koště a započala úklid po desítkách a stovkách dětí, které se přišly pobavit na pouť. Sledovala vítr hrající si s obaly od nanuků a papírovými vstupenkami. Na chvíli se zastavila a pozorovala západ slunce. Ze zamyšlení ji vyrušilo zafrkání poníka. Přistoupila k němu a poplácala jej po zádech. |
přečteno: 96x | komentáře (1)
|
|
10. březen 2011 v 13.29 | rubrika: Povídky
Ležela na parapetu. Jen tak, jako kdyby spala, nožičky sepjaté, snad v poslední motlitbě. Kery si se zájmem prohlížela složené oči mrtvé včely, desítky malých kamínků, které vytvořily jedno veliké fascinující oko. Povzdechla si. Včela byla dobrá špionka, vždy jí přinášela ty nejlepší a nejzajímavější informace o nepřátelích. Bříškem prstu hladila |
přečteno: 64x | přidat komentář
|
|
9. březen 2011 v 23.42 | rubrika: Povídky
Setmělo se. Kvasinky se vyděsily. Proč jen je všude najednou tma, když ještě před chvílí se vyhřívaly pod konejšivými paprsky UV lampy? Velký kněží povstal. Kněží: Zde je odplata za vaše hříchy, vy bídní! Za to, že jste se zprotivily vůli velké Kateřiny a všemohoucí Ivany, postihne nás všechny Poslední klávování! |
přečteno: 91x | přidat komentář
|
|
9. březen 2011 v 20.13 | rubrika: Povídky
Ráno jako každé jiné. Slunce se pomalu protahuje, zívá a dere se nad obzor, za pár okamžiků se jeho paprsky proderou do pokoje, kde pohladí spící tvář. Něžně pronikají do snu, měděné vlasy se rozzáří, dívka se probouzí. Stoupne si k oknu a s úsměvem přivítá čerstvé slunce. Opláchne si obličej vodou z lavoru a podívá se na sebe do zrcadla. |
přečteno: 38x | přidat komentář
|
|
9. březen 2011 v 20.10 | rubrika: Povídky
Šla temným lesem. V hlavě jí neustále zněla slova vědmy – jít na sever a potom kolem velké skály stezkou do hor. Zpoza stromů se vynořovaly stíny, šedavé přízraky. Vyhouply se ze tmy, rozletěly k ní a obkroužily jí tak těsně, až se její srdce zastavovalo. Zprvu se děsila každého cáru šeré mlhy, po několika hodinách cesty je začala ignorovat. |
přečteno: 33x | přidat komentář
|