Sayonara | Ereandil Aleanath

Rozhodla jsem se, že se pokusím napsat trochu rozsáhlejší fantasy příběh. Bystrý čtenář právě začal tušit, že začíná zkouškové. A... Ano, je tomu skutečně tak!

EDIT: Trochu jsem se zamyslela nad svým vznikajícím příběhem a světem a rozhodla jsem se, že jej vylepším. Myšlenky zůstávají, jenom se je pokusím poněkud lépe zpracovat a zakomponovat je do mého světa. Postupně tedy zveřejním více či méně pozměněné kapitoly.

Po delší době jsem si opět udělala čas na svůj příběh. Tento díl, jak je dobrým zvykem, navazuje na část předchozí. Básnička, která se zde objevuje, není moje, je poctivě ukradená z knihy Nijura: Dědictví koruny elfů, kterou jsem sice nečetla, ale ta báseň se mi líbila.

 Nemohla jsem si pomoct a musela jsem napsat další díl Tenn enomentielva, pokračování prvního dnešního /....

"Nepředvídatelnost je sviňa podšitá," vzpomněla si Ereandil na jednu z Nordových vět a vydala se do jednoho ze starých domů, kde voní čaj a jiné dary přírody, aby tam zcela asociálně zabrala celý roh plný polštářů, a pustila se do tvoření...

Po zkoušce z japonštiny, kterou jsem možná udělala a možná taky ne, jsem se na chvíli opět ponořila do svého kouzelného světa, do světa, kde vládne stín a mráz, do světa, který se může jediným zlým snem hlavního hrdiny změnit v noční můru věčné temnoty... Anebo také nemusí...