Včera přišel David s úžasnou pařbou. Dokonale chytlavou. Krvavou a brutální. Děti, připravte se na... Počkejte na to... Řáholeckou řež!

krtekvsrumcajs.wz.cz/

Ať jsem hrála za Krtečka, nebo za Rumcajse, tak jsem vždycky prohrála, ale ta blbinka mě doslova vtáhla. Když Elleshin řekla, že u hry hraje i písnička, nelenila jsem, zapla ji a při

Při prohlížení písniček, které bych se chtěla naučit, jsem narazila na verzi Brothers in Arms od Metallicy.

Ta melodie je prostě úžasná. I když možná se mi originál líbí o něco víc. Každopádně, tady je Metallica verze:

www.youtube.com/watch

A pro pořádek ještě originál:

www.youtube.com/watch

O víkendu jsem byla na naprosto jedinečném kytarovém semináři. Celý víkend kytary a kytary a jídla a kytary a kamarádů a dobrá, i spánku. Nejdřív jsem se děsila, že si budu připadat moc stará, ale nakonec jsem měla pocit, že se tam hodím víc než kdy jindy. Asi tuším, čím to bude...:-)

A navíc se mi všechny potřebné věci (ano, i kytara) vešly do obalu na kytaru takovým způsobem, že jsem nic nepostrádala, vypadala úžasně, voněla jsem a ještě jsem ostatní pobavila.

A ve čtvrtek na pivu jsem si na sluníčku spálila kolena.

A před nějakou dobou nastal ten den. Napsala jsem povídku, která není ani trochu depresivní. A ani jsem ji nechtěla zveřejňovat, takže pokud na mě teď budete zlí, stáhnu ji a napíšu místo ní takovou depresárnu, že z toho i vaše RAMky spáchají sebevraždu!

Hodiny

K této povídce mě inspirovala bufetbába u nás ve škole. Nemám ji ráda, potvoru jednu. Samé miláčku, miláčku, ale když chci jít na záchod, tak mě tam skoro zamkne a ještě mi vynadá, co tam dělám. Tak. A má to!

8.5.2010

Probudila mě ostrá bolest hlavy. Poslední, co si pamatuju, je návštěva bufetu

Nedávno mě kamarád inspiroval k zamyšlení nad tímto (FaceBookovým? Nejsem si jistá, komu patří ten nápad) projektem. Je to třicetidenní putování po hudbě, která má pro vás určitý význam. Nechtělo se mi zveřejňovat svých třicet písniček na FaceBooku, ale tady mi to připadá jako docela dobrý nápad...

Day 01 - your favorite song - Tak tady jsem měla poměrně jasno - co jiného, než má milovaná

Před několika dny jsem objevila tuhle úžasnou písničku od mé oblíbené skupiny Nightwish. Těžko popsat pocity, které ve mně její poslech vyvolává, snad bych mohla napsat, že cítím "melancholii krásné a daleké cesty". Navíc jsem ji slyšela od středy asi padesátkrát a v klipu mám už svoje oblíbená místa... Tak snad jen příjemný poslech!

www.youtube.com/watch

Se složenými křídly sedí na suché větvi stromu. Upírá černé korálkové oči do tmy a někde pod sebou tuší nepatrný pohyb. Už dlouho nic nepozřel. Ale hlad ještě nezkalil jeho bystré havraní smysly. Však se dočká. Pokaždé se dočkal. Chce to jen trochu trpělivosti...

Tma. Ticho. Tichá prázdnota, jen tu a tam přerušená jemným

Další sen z mé hlavy přímo do klávesnice. Enjoy and be scared!

Tak jsem našla na Youtube verzi s co nejpřijatelnějším zvukem, i když... Možná když se to pustí na něčem jiném, než je moje notebookové chrastítko, tak to bude znít lépe...

www.youtube.com/watch

Ač to je k neuvěření, i já jsem chvilku hrála za nemrtvou. Nicméně je to mnohem větší zábava psát než hrát, nemrtváci mě nikdy zvlášť nebrali.

Tak jsem se zase podívala na Mrtvou Nevěstu a stále patří k mým nejoblíbenějším pohádkám. Postavičky Tima Burtona jsou podivně zdeformované a celý film je ponuře šedomodrotemný, což nádherně dokresluje atmosféru příběhu. Mrtvá Emily je okouzlující, Victor s Victorií vypadají přesně tak, jak by romanticky zamilovaní vypadat měli. Navíc je film částečně i muzikálem, některé písničky vás doslova zvednou ze židle. Ve filmu je spousta detailů, které mu dodávají nádech melancholie, a to mě naprosto okouzlilo...:-)

Dneska jsem viděla film Oldboy od pana režiséra Chan-wook Parka a doslova mi to vyrazilo dech! Nejenže hudba k filmu je nádherná a naprosto okouzlující, ipříběh samotnými nenechal ani jednu chvíli, kdy bych se nudila. Na konci filmu jsem jenom seděla s otevřenou pusou...

Film vypráví příběh muže jménem Daesu, který byl z neznámého důvodu patnáct let zavřený. Když se konečně dostal na svobodu, rozhodl se pomstít. A víc neprozradím, sami se podívejte!

Nádherná písnička... A navíc - člověk hrající na cello s vlasy vlajícími ve větru...

www.youtube.com/watch

Večer jako každý jiný. S povzdechnutím vzala koště a započala úklid po desítkách a stovkách dětí, které se přišly pobavit na pouť. Sledovala vítr hrající si s obaly od nanuků a papírovými vstupenkami. Na chvíli se zastavila a pozorovala západ slunce. Ze zamyšlení ji vyrušilo zafrkání poníka. Přistoupila k němu a poplácala jej po zádech.

Ležela na parapetu. Jen tak, jako kdyby spala, nožičky sepjaté, snad v poslední motlitbě. Kery si se zájmem prohlížela složené oči mrtvé včely, desítky malých kamínků, které vytvořily jedno veliké fascinující oko. Povzdechla si. Včela byla dobrá špionka, vždy jí přinášela ty nejlepší a nejzajímavější informace o nepřátelích. Bříškem prstu hladila

Setmělo se. Kvasinky se vyděsily. Proč jen je všude najednou tma, když ještě před chvílí se vyhřívaly pod konejšivými paprsky UV lampy? Velký kněží povstal.

Kněží: Zde je odplata za vaše hříchy, vy bídní! Za to, že jste se zprotivily vůli velké Kateřiny a všemohoucí Ivany, postihne nás všechny Poslední klávování!

Poslední aktualizace 26. 11. 2014

Protože nejsem zase tak asociální, jak se může zdát, a opravdu jsem nadšená, když někdo čte to, co vyplodím, rozhodla jsem se, že svému milému čtenářstvu orientaci zde usnadním.

Ráno jako každé jiné. Slunce se pomalu protahuje, zívá a dere se nad obzor, za pár okamžiků se jeho paprsky proderou do pokoje, kde pohladí spící tvář. Něžně pronikají do snu, měděné vlasy se rozzáří, dívka se probouzí. Stoupne si k oknu a s úsměvem přivítá čerstvé slunce. Opláchne si obličej vodou z lavoru a podívá se na sebe do zrcadla.

Šla temným lesem. V hlavě jí neustále zněla slova vědmy – jít na sever a potom kolem velké skály stezkou do hor. Zpoza stromů se vynořovaly stíny, šedavé přízraky. Vyhouply se ze tmy, rozletěly k ní a obkroužily jí tak těsně, až se její srdce zastavovalo. Zprvu se děsila každého cáru šeré mlhy, po několika hodinách cesty je začala ignorovat.

Musí zemřít. Každý, kdo neoprávněně vstoupí do Měsíční tůně, musí. Jen za úplňku nejvyšší kněží vstoupí do stříbřité vody a pronese motlitbu. Ale koupat se v ní nikdo nesmí. Jakmile někdo vstoupí do Měsíční tůně, začne z něj vyzařovat světlo, které jej prozradí. A je-li to člověk a ne elf, čeká jej přímo ten nejvyšší trest. Skupina strážců vedla