O víkendu jsem zjistila, že plavit se na kajaku je docela sranda.

Ano, moji milí čtenáři, konečně se dostávám do fáze, kdy mohu svou ctěnou nožku víceméně ignorovat a můžu jít na trénink.

Dnešní den byl naprůměrně příjemný. Vyzkoušela jsem si život kavárenského povaleče a myslím, že jsem v tom dobrá.

Možná si to neuvědomujete, ale psychologové za vašimi zády spřádají všelijaké plány.

Chtěla bych se s vámi podělit o svůj dnešní zážitek, který mě pobavil.

V rámci přemýšlení nad pracovním úkolem, který chci do večera dovést k dokonalosti, jsem se rozhodla, že stvořím něco, co tu občas koluje. Padesát věcí je hrozně moc, tak mám aspoň zásobu přemýšlení jiného druhu na dlouhou dobu.

Chtěla bych vzít někoho po hlavě.

Včera jsem umírala.

Toť otázka!

Také se vám stává, že si vymyslíte postavu, napíšete jí nějaký příběh a pak potkáte někoho, kdo vám vaši postavu až nápadně připomíná?