Podařilo se mi uspat mimísky, takže mám chvilku jen pro sebe. Kolegové po mně nechtějí žádnou práci, což je smutné, tak aspoň provedu zápisek do zdejšího lodního deníku.

Moje elfíčata jsou boží. Jsou to ťutínci a hrozně mě baví.

Když jsem šla zase do svého, nyní již oblíbeného Divadla bez hranic na Limonádového Joea a následnou pařbu při příležitosti ukončení sezóny, potkala jsem individuum.

To si takhle jdu půlnočními Říčany, meče v ruce, hlava kdesi vysoko, protože se mi podařilo přežít trénink (po dvou letech v bógu - brnění -, a to bez výraznějšího společenského znemožnění), když vtom mou pozornost upoutají dva podnapilí jedinci.

Už nějakou dobu disponuji pouze šestadvaceti zuby. Od pátku, kdy jsem se vypravila na dekapitaci těch zbývajících dvou kousků, které mi dělaly v puse neplechu a neautorizovanou techno party.

Jako správný chovatel dravé zvěře na rodičovské dovolené trávím samozřejmě hafo času online, sjíždím všechna možná fóra, Hovnovinky, Mimihellbazar a podobné poklady, však to znáte, hlavně aby tam bylo spoustu tleskánků a jiných smajlíků. No a jednou na mě na Facebooku vykouklo i něco ze stránek Návratu králů.

Už jste někdy šli po Praze a proti vám šel někdo s nepřítomným pohledem, krvavou pusou a plyšákem v ruce? Pokud ano, gratuluji vám, je docela možné, že jste potkali mě.

Jako každý tvor na rodičovské dovolené samozřejmě hojně využívám sociálních sítí, vysedávám dlouhé hodiny u eMimina, Mimibazaru... Ne, mám jen Facebook, ale i na něm se občas najdou perly, nad kterými se dá uvažovat i tak obsáhle, že to vydá na celý článek.

Ereandil dnes slaví třicáté narozeniny.

Rozhodla jsem se, že rozšířím osvětu a dám dohromady seznam naprosto nutných věcí, které každý správný chovatel drobných humanoidů musí mít. Když už jste mi neskočili na ten můj aprílový vtípek. Nicméně mě potěšilo, že ve mě máte takovou důvěru a myslíte si, že bych to zvládla.